PRAGO
Koupelny

Obklady v pražském činžovním domě: křivé zdi, vysoké stropy a dřevěné stropy

8 min

V pražském činžovním domě z přelomu 19. a 20. století nerozhoduje o ceně obklad, ale podklad. Cihelné zdivo na vápennou maltu bývá nesvislé o 20 až 40 mm na výšku stěny, takže vyrovnání stěn 200–330 Kč/m² je samozřejmá položka, ne příplatek za rozmar. K tomu otlučení starých obkladů 200–400 Kč/m², odvoz suti 6 000–7 900 Kč, dvouvrstvá hydroizolace 600–860 Kč/m² a teprve pak obklad 790–1 130 Kč/m², u velkoformátu 1 130–1 660 Kč/m², a dlažba 720–1 060 Kč/m².

Rychlá odpověď (TL;DR)

  • Křivé zdivo: odchylka 20 až 40 mm na stěnu je běžná, vyrovnání 200–330 Kč/m²
  • Rovinnost pro velkoformát: do 2 mm na dvoumetrové lati, jinak přesazené hrany
  • Výška obkladu při stropu nad 3 m: 2,1 až 2,4 m, ve sprše vždy min. 2 m
  • Dřevěný strop: ztužení dvěma vrstvami desek křížem, oddělovací rohož, lepidlo C2TE S1
  • Vlhké přízemí: nejdřív sanace, teprve pak obklad — nikdy naopak
  • Staré stoupačky vyměnit před obkladem, revizní dvířka nikdy nezazdívat

Křivé a nesvislé zdivo

Cihelné zdivo z konce 19. století je zděné na vápennou maltu, ručně, bez laseru. Na Vinohradech, v Karlíně, na Žižkově i na Smíchově je běžné, že stěna vysoká 3,5 m je nahoře o tři centimetry jinde než dole a že sousední stěny nesvírají pravý úhel.

Pro obklad z toho plynou dvě věci. Zaprvé rovinnost: pro formáty nad 60×60 cm potřebujeme podklad v toleranci do 2 mm na dvoumetrové lati, jinak se na hranách desek objeví přesazení, které je v ostrém světle vidět přes celou stěnu. Zadruhé svislost a pravoúhlost: pokud se stěny nesrovnají, řezaná řada v rohu se směrem nahoru rozjede do klínu.

Stav podkladuŘešeníZtráta půdorysuCena
Odchylka do 10 mmvyrovnávací stěrkado 1 cm200–330 Kč/m²
Odchylka 10 až 30 mmjádrová vápenocementová omítka ve vrstvách1 až 3 cm200–330 Kč/m²
Odchylka nad 30 mmomítka s výztužnou sítí, nebo předstěna3 až 9 cm200–330 Kč/m² a výš
Vedení nových rozvodůsádrokartonová předstěna CW 50 nebo 757,5 až 10 cmdle rozsahu

Předstěna se ve starých domech často vyplatí víc než pět centimetrů omítky: je rovná napoprvé, schová v sobě rozvody i odpadní koleno a nezatíží zdivo.

Vysoké stropy: do jaké výšky obkládat

Strop v činžáku bývá 3,2 až 4,2 m. Obkládat celou tuto výšku znamená o polovinu víc materiálu i práce a výsledek působí jako veřejná umyvárna.

  • 2,1 až 2,4 m — nejlepší poměr ceny a vzhledu. Obklad se ukončí v jedné vodorovné linii s horní hranou dveřní zárubně, nad ním je omyvatelná malba. Oko čte jednu linku a místnost zůstane vzdušná.
  • Sprchový kout — vždy nejméně 2 m a zároveň nejméně 20 cm nad hlavicí sprchy. U dešťové hlavice v horní poloze to bývá 2,3 m.
  • Za umyvadlem a vanou — stačí pás 60 cm nad okrajem, ale hydroizolace pod ním musí sahat výš než obklad.
  • Ukončení — hliníková nebo nerezová lišta, případně řez 45 stupňů na viditelných rozích. Nikdy ne holá hrana desky.

Koupelna vestavěná do bývalé komory

Typický pražský byt měl koupelnu buď v kuchyni, nebo vůbec, a dnešní koupelna vznikla ve spíži či komoře o ploše 1,6 až 2,6 m² bez okna. Taková místnost potřebuje tři věci, na které se běžně zapomíná:

Nucené větrání s doběhem a zpětnou klapkou, aby se do bytu netáhly pachy odjinud. Přívod vzduchu, tedy mřížku ve dveřích nebo podřezané dveře o zhruba 10 mm — jinak ventilátor nemá co odvádět. A promyšlené řezání: malá místnost s výklenkem má víc řezů než souvislé plochy, takže formát 60×60 cm v ní vyjde dráž na metr než v prostorné koupelně.

Dosloužilé rozvody a stoupačky

Pod starým obkladem se najde všechno: olověné přípojky, pozinkované trubky zanesené inkrustací natolik, že z původního průřezu zbývá pár milimetrů, a litinové odpady s prasklinami v hrdlech.

Pravidlo je jediné a bez výjimky: stará stoupačka se pod nový obklad nezazdívá. Výměna během rekonstrukce stojí zlomek toho, co stojí bourání hotového obkladu za dva roky, plus škoda u sousedů pod vámi. Revizní dvířka k šachtě a vodoměru se osazují vždy, minimálně 300×300 mm, a umisťují se tam, kde je na ně dosah — ne za záchodovou mísu.

Dřevěné stropy pod dlažbou

Stropy jsou v těchto domech trámové, s násypem a rákosovým podhledem. Dlažba položená přímo na prkna praská vždy, protože dřevo pracuje s vlhkostí a strop se prohýbá.

1. Odkrýt podlahu a zkontrolovat hlavy trámů u obvodové zdi — právě tam, hlavně v dvorních traktech, bývají zetlelé od zatékání. 2. Poškozené konce trámů zesílit nebo vyměnit, teprve pak pokračovat. 3. Posoudit zatížení: skladba s dlažbou přidá 60 až 100 kg na metr čtvereční, což u trámového stropu není zanedbatelné. 4. Ztužit podlahu dvěma vrstvami desek OSB nebo cementotřískových desek kladených křížem a sešroubovaných, aby průhyb klesl na úroveň, kterou keramika snese. 5. Položit oddělovací rohož, která odizoluje pohyby podkladu od dlažby. 6. Lepit pružným lepidlem C2TE S1 a nechat po obvodě dilatační spáru 8 až 10 mm, kterou skryje lišta nebo sokl. 7. Volit spíš střední formát než velkoformát — čím větší deska, tím míň odpouští průhyb.

Vlhkost v přízemí a ve dvorních traktech

Domy z té doby nemají vodorovnou izolaci proti zemní vlhkosti. V přízemí a v dvorních křídlech, kam nesvítí slunce, proto zdivo vzlíná a v omítce se hromadí soli.

Nejdražší chyba, jakou tu lze udělat, je natáhnout na vlhkou stěnu stěrkovou hydroizolaci a nalepit obklad. Vlhkost se tím nezastaví, jen se přesune výš a soli krystalizují pod obkladem tak dlouho, až ho odtlačí od stěny i s lepidlem. Nejdřív se řeší příčina: podřezání, injektáž nebo provětrávaná dutina, a zdivo se nechá vyschnout. Sanační omítka je pórovitá schválně, aby vlhkost odpařovala — proto se neobkládá a nenatírá. Tam, kde obklad být musí, se dělá provětrávaná předstěna oddělená od vlhkého zdiva vzduchovou mezerou.

Úzké průjezdy a nošení materiálu

Většina těchto domů nemá výtah, a když ho má, je dostavěný v zrcadle schodiště s malou nosností a s klecí, do níž se velký formát nevejde. Materiál se proto nosí ručně, často do čtvrtého patra, a formát se volí i podle toho, jestli projde zatáčkou schodiště a dveřmi. Palety se skládají v průjezdu, protože zábor vozovky v centru je drahý a v zónách placeného stání se k němu přidává vyhrazení parkovacích míst. Suť odchází stejnou cestou v big bagách.

Co se nejčastěji dělá špatně

  • Obklad na sanační omítku. Uzavřou se póry, sůl nemá kudy odejít a obklad se do dvou zim odlepí i s omítkou.
  • Dlažba přímo na prkna nebo na jednu vrstvu desek. Strop se prohne, spáry prasknou v přímce přes celou místnost.
  • Vyplněný kout tvrdou spárovací hmotou. Kouty jsou dilatace, patří do nich sanitární silikon.
  • Zazděná litinová stoupačka. Praskne v hrdle, a než se projeví, jde voda po stropě u souseda.
  • Velkoformát na nesrovnanou stěnu. Hrany se přesadí a stěna se v bočním světle rozvlní.
  • Obklad končící pod hlavicí sprchy. Nad ukončením se stříká voda přímo na omítku a plíseň se objeví do jedné sezóny.

Zaměření je zdarma, cena po něm je pevná. Na obkladačské práce dáváme záruku 60 měsíců a pracujeme v Praze a okolí do 100 km.

Časté dotazy

Proč je obkládání ve starém činžáku dražší než v novostavbě?

Nejde o obklad, ale o to, co je pod ním. Cihelné zdivo na vápennou maltu bývá nesvislé o 20 až 40 mm na výšku stěny a musí se srovnat, což je 200–330 Kč/m² navíc. Přidejte otlučení starých obkladů 200–400 Kč/m² a odvoz suti 6 000–7 900 Kč a rozdíl proti hladké panelové stěně je jasný.

Do jaké výšky obkládat, když je strop ve čtyřech metrech?

Obkládat až ke stropu nemá smysl ani vizuálně, ani finančně. Osvědčená výška je 2,1 až 2,4 m, tedy v jedné linii s horní hranou dveřní zárubně, a nad tím omyvatelná malba. Ve sprchovém koutu se ale obkládá vždy minimálně 2 m a zároveň nejméně 20 cm nad hlavici sprchy.

Dá se položit dlažba na dřevěný trámový strop?

Ano, ale ne přímo na prkna. Podlaha se musí ztužit dvěma vrstvami desek OSB nebo cementotřískových desek kladenými křížem a šroubovanými, položit oddělovací rohož a lepit pružným lepidlem C2TE S1 s dilatací po obvodě. U trámových stropů se před tím kontroluje stav hlav trámů u obvodové zdi a přidaná hmotnost skladby, která bývá 60 až 100 kg na metr čtvereční.

Co dělat s vlhkými zdmi v přízemí nebo ve dvorním traktu?

Vlhké zdivo se nikdy nezavírá pod stěrkovou hydroizolaci a obklad. Vlhkost si najde cestu výš a soli obklad časem odtlačí od stěny. Nejdřív se řeší příčina, tedy chybějící vodorovná izolace, a teprve pak povrch — buď sanační omítkou, která se ale neobkládá, nebo provětrávanou předstěnou, na kterou obklad přijít může.

Jak dostanete materiál do domu bez výtahu?

Počítá se ruční vynos a podle toho se volí i formát. Do točitého schodiště se deska 120×120 cm fyzicky nevejde, takže se volí menší formát, který projde zatáčkou a dveřmi. Palety se skládají v průjezdu nebo na vyhrazeném místě, jehož zábor se v centru vyřizuje předem.

Řešíte tohle
u sebe?

Zaměření a cenová nabídka zdarma. Odpovíme do 24 hodin.